Je to k neuvěření, nejstarší Perpetua má 6 let a právě se z ní stala prvňačka domškolačka. Není to tak dávno, co jsem chovala malý uzlíček lásky, který na mě koulel černá očka a hned jsem z pohledu mohla číst: "Tady mě máte, a tak mi ten život pořádně ukažte."
Nikdy dříve, myšleno bezdětná, mě domácí vzdělávání ani nenapadlo. Ale člověk míní, děti mění. Cesta byla dlouhá. Dlouhé rozmýšlení, přes strach, obavy, vystřídáno nadšením a dotáhnutí vše dokonce. Je to přesně rok a půl, kdy jsem se rozhodla napevno a začala jsem na to připravovat své okolí. Reakce různé, ale nakonec všichni pochopili, že mé rozhodnutí, potažmo rozhodnutí mé cácorky, jen tak nezvrátí.
Někteří teď naopak kvitují, že jsme si to vybrali v pravou chvíli, kdy tu kolem nás straší přelud Covid v čele s naší kocourkovskou vládou. Jen pravda stále jsou ve mně plamínky obav, které se střídají se zvědavostí a nedočkavostí, jak to zvládneme. Naštěstí jsou kolem mě přátelé, kteří to "poprvé" už mají za sebou a uklidňují mě.
Nový školní rok sice začíná až za pár dnů, ale za oslavu mých narozenin jsme schovali překvapení v podobě PASOVÁNÍ NA PRVŇAČKU. Rodina naše rozhodnutí respektuje, ale přesto májí rádi jisté tradice a ctí milníky, jako je nástup do školy. Tak pasování nebylo jen pro Perpetuu, ale byl to hezký akt i pro rodinu, která měla možnost obdarovat školačku praktickými dárky. A nebudeme si nalhat, že i tak to bylo krásně dojemné.
Jak probíhalo pasování?
Cácorky jsou 3, a tak zapojené byly všechny a vše bylo přizpůsobeno věku. Na začátku byly seznámeny se školními předměty, se kterými se prvňák běžně setkává. Předměty se rozdělily mezi dospěláky a u každého bylo tematické stanoviště s úkolem. Po splnění úkolů dostaly razítko na hrací kartu.
Naše babička z obchodu měla na starost MATEMATIKU. Cácorky tam počítaly, hledaly čísla, sbíraly určitý počet přírodnin, ... a odškrtávaly si výsledky na tabulce, kde měly číselnou řadu od 1-10.
Děda, náš velký sportovec, měl pod palcem TĚLOCVIK. Vymyslel holkám super opičí dráhu.
Strejda dostal za úkol ČESKÝ JAZYK. Využily jsme pohádkové karty, jako podpora pro vyprávění vlastní pohádky. Ke stažení jsou ZDE. Pro mladší jsem připravila kartičky z hry Říkej a předváděj, říkanky s obrázky pro nejmenší.
Tatínek měl na starost seznámit cácorky s ANGLIČTINOU, a tak je naučil pár slovíček.
Druhá babička je taková naše hudebnice, a tak si s cácorkami zahrála hudební pexeso s lidovými písněmi. Tím splnily HUDEBNÍ VÝCHOVU.
Druhý děda je odborník na dopravu, a tak si zahráli s dopravními značkami v rámci PRVOUKY.
Neopomněli jsme ani VÝTVARNOU VÝCHOVU s tetou. Sehnala jsem čistě bíle puzzle (Flying tiger), na které si cácorky namalovaly obrázek. Bude to i pěkná památka na tento den.
Díky splnění úkoly si cácorky vysloužily své jedinečné tituly pro daný okamžik a mohly být pasovány na školačku a předškolačku. Proběhlo klasické pasování mečem, předání pamětního listu a nakonec gratulace s dárečky.
A co se mezi dárky objevilo? Byl potřeba větší batoh na výlet, a tak jsme sáhli po zn. Boll Sioux 15l. Důležité je, že se tam vejde formát A4. Určitě by snesla větší, ale tahat by se s tím nechtěla. Nechyběl penál, sešity, knížky a hra Brain box. Vybrali jsme Českou republiku a těšíme se, až si zahrajeme. Po dlouhém přemýšlení jsme nadělily i mobilní telefon. Zatím bez sim karty, určený spíše k natáčení videí, focení a využití aplikací v naší "výuce". Upřímně jsem zvědavá, jak nakonec mobil bude využit a doufám, že ne zneužit.
Byl krásný den a všichni jsme si to moc užili. Tímto jsme oficiálně zahájili náš školní rok. Hned druhý den jsem byla nucena improvizovat, Perpetua požadovala hudebku. Tak jsme začali. I pro ni to byl krásný symbolický začátek, který nám pomohl vše nastartovat.
Všem přejeme pohodový vstup do nového školního roku!
Žádné komentáře:
Okomentovat